Jak vznikal Vánoční čas 2021

27.12.2021

Na Štědrý den - 24.12.2021 - měla na mém YouTube kanále premiéru moje nová autorská píseň Vánoční čas. Navázala tak na úspěšný projekt Snění z loňského roku. Pojďte s námi nahlédnout do pozadí jejího vzniku.


Přesun k písňové tvorbě
Loni v prosinci jsem při jednom dlouhém večeru usoudil, že by stálo za úvahu rozšířit své dosavadní hudební portfolio také o zpívané písně, do té doby jsem se totiž naplno věnoval pouze instrumentální tvorbě. 

Netrvalo dlouho a začal jsem pracovat na novém projektu. Po všemožných pokusech a návrzích vznikla píseň Snění - má textová prvotina. Píseň plná pocitů, laskavosti, ale i zklamání. Málokdo tehdy poznal, jak smutný její text ve skutečnosti je, a že hlavní postava, které zpěvačka zpívá svůj text, umírá. Snažil jsem se o co nejvěrnější šifru, kterou pochopí jen ten, kdo se myšlenkami ponoří za text. Píseň zaznamenala řadu pozitivních reakcí, zazněla na vlnách Českého rozhlasu a doposud ji na internetu zhlédlo přes sedm tisíc lidí. 

První impuls
Jak jsem již mnohokrát napsal, vánoční píseň pro tento rok v plánu nebyla. Původně jsem měl v hlavě představu, že podobnou věc uvedu o Vánocích v roce 2022 - s odstupem dvou let. Avšak cestu této skutečnosti zkřížilo spontánní probuzení v noci z 15. na 16. listopadu, kdy mě přepadla mírná nervozita z toho, že se nic dít nebude. Nelíbila se mi myšlenka, že se v letošním roce něco takového neuskuteční.

Říkal jsem si, že by byla velká škoda nespojit znovu všechny, kteří se na projektu podíleli v loňském roce. Podařilo se jim totiž něco unikátního - vytvořit při nahrávání inspirativní a energickou tvůrčí atmosféru, která mi záhy začala velmi chybět. Usedl jsem ke klavíru a začal psát první melodické i textové návrhy. Ráno bylo rozhodnuto - projekt "Vánoční čas" dostává zelenou a jeho přípravy se naplno rozběhnou hned v týž den.

Maraton startuje
I přes nepotvrzenou účast stejné zpěvačky jsem tentokrát začal šít melodii na míru jejímu hlasu, počítal jsem přitom rovnou i s violoncellovým partem. Ve stejný den jsem oslovil i zbývající spolupracovníky - zvukaře Přemysla Haase ze Studia PyHa, kameramana Pavla Schneidera ze společnosti VIDEOFACTORY Production a Dominiku Hůrkovou ze salonu Chvilka pro krásu - všichni s nadšením a okamžitou kreativní iniciativou v hlasech moji nabídku přijali. Vzápětí potvrdily účast i zpěvačka Natálie Dvořáková s cellistkou Viktorií Kubálkovou. 

Přípravné práce se rozběhly naplno. Hrubá hudební kostra byla hotova zhruba po 13 hodinách, finální podoba, včetně cellového partu, asi za týden. Souběžně s tím vznikal také text, ten měl před finalizací celkem čtyři verze, z nichž jsem se na závěr proškrtal do té, kterou můžete nyní v písničce slyšet.

Už v průběhu těchto nezbytných začátků jsem uvažoval nad tím, jakým směrem povýšit onen loňský počin, nakonec padla myšlenka proložit výchozí sálovou verzi několika situačními prostřihy z exteriéru. K tomuto účelu jsem začal oslovovat své přátele z divadelních řad. Mé pozvání - čehož si nesmírně vážím - přijala herečka, zpěvačka a držitelka Thálie Stanislava Topinková, zpěvačka a herečka Venuše Zaoralová Dvořáková s manželem Milanem Zaoralem, dramaturg Zdeněk Janál, ale také herec a moderátor Petr Jančařík. K účelu natočení těchto scén vznikl scénář a čekala mě tak další zcela nová zkušenost.

Začínáme natáčet
První výsledky mravenčí organizační práce měly být zřejmé 3. prosince, na tento den bylo totiž naplánováno první nahrávání, a to právě samotná výchozí sálová verze. K jejímu natočení poskytla plzeňská konzervatoř svůj sál v budově Domu hudby v Husově ulici v Plzni. Cíl zněl jasně - vytvořit civilnější, více neformální a odlehčený dojem. To se nám během zhruba 6 hodin práce vydařilo.

Přes veškeré potíže, které provázely začátek natáčení, se povedlo dokončit první etapu celého projektu. Hned nato bylo naplánováno studiové nahrávání zpěvu, to připadlo na úterý 7. prosince. Dva dny poté již byla k dispozici finální zvuková nahrávka a pozornost se tak mohla přesunout plně směrem ke klipu.

Situační prostřihy měly svoji strukturu a začal se pro ně hledat vhodný prostor, k první z nich byla využita druhá budova konzervatoře v Kopeckého sadech. Následovala scéna v Šafaříkově sadech pod Západočeským muzeem v Plzni. Ke třetí scéně propůjčila svůj prostor kavárna Caffé Hardy na rohu Františkánské a Bezručovy ulice. Poslední snímky se natočily na plzeňském náměstí Republiky.

Společně v cíli
Následovaly desítky hodin postprodukce a úprav natočeného materiálu, které vyústily až v samotný výsledek publikovaný v čase štědrovečerní večeře. Znovu jsme to společně zvládli. Nechť je naše píseň pohlazením pro všechny její posluchače, a kdo ví, třeba se za nějaký čas setkáme u dalšího podobného článku, ve kterém prozradím, z čeho vycházel letošní text a jaké poselství nesl ve svém pozadí.

Děkuji Vám všem, kteří jste se na projektu podíleli. Děkuji Vám všem, kteří jste mě k němu inspirovali. Děkuji Vám všem, kteří si jeho výsledek poslechnete a dáte jakoukoli zpětnou vazbu!