Reflexe distanční výuky 2021

Vstoupila do našich životů bez pozvání, jako nucená náhrada za osobní setkávání tváří v tvář a změnila prakticky všechno, na čem doposud vzdělávání stavělo.

Řeč je o distanční výuce, která zasáhla životy všech ředitelů škol, učitelů, žáků, studentů, ale i jejich rodičů. Fyzický oční kontakt jsme vyměnili za kontakt s obrazovkou našich počítačů, nebo displejem mobilního telefonu či tabletu. Hlášení se zdviženou rukou pak vystřídala elektronická žádost o slovo, na jejímž zdárném konci jsme mohli konečně něco sdělit.

Jinak tomu nebylo ani na poli hudebního vzdělávání. Záhadně jsme ztráceli signál, nás i naše žáky zrazovala technika, člověk chvílemi netušil, zda tvoří agogiku dítě samotné, nebo prostředník v podobě komunikační platformy. O dynamice ani nemluvě, stačilo jemně posilnit reproduktory dávkou benevolence a piano se rázem změnilo ve forte.

Z pohledu pedagoga vnesla distanční výuka do zajetého systému hned několik otazníků, pro jejichž rozhřešení je třeba trocha polemiky. Pokud bych měl hodnotit některé aspekty pozitivně, šlo by o jakési "nabourání dosavadního přístupu". Distanční vzdělávání ukázalo v mnoha ohledech důležitost osobního kontaktu mezi učitelem a žáky a jeho absolutní nenahraditelnost jakožto vzdělávacího prvku obecně.

Věci, které za normálních okolností nebyly problémem, jenž by vyžadoval delší pozornosti než pár vteřin a jehož náprava obvykle nedala žádnou práci, se najednou změnily v nutnost perfektní slovní ekvilibristiky, která měla vyústit v pochopení skrze slova. To nebylo vždy dost dobře proveditelné a často tato situace znamenala průtahy.

Samotná přítomnost dítěte ve všedním prostředí domácnosti z mého pohledu taktéž nepřinesla zcela ideální podmínky. Výjimečnost naší hudební třídy tkví mimo jiné i v atmosféře a energii, která se v ní za přítomnosti osobností učitelů i žáků nese, a která je prostřednictvím audiovizuálního spojení na dálku nepřenositelná. O motivaci k pracovnímu postupu bez vidiny interpretací na koncertech a přehrávkách ani nemluvě.

Važme si toho, že máme v naší zemi unikátní síť hudebních škol, která má ve vzdělávacím sektoru a společnosti obecně nezastupitelnou pozici. Važme si každé chvíle, kterou můžeme strávit u hudebních nástrojů tváří v tvář s dětmi. Važme si všech koncertů a dalších akcí, na kterých můžeme rozdávat radost, energii a vlastní emoce dalším lidem - rodičům, přátelům a známým. Buďme zodpovědní.